Rozhovor s Ivou Fiškandlovou


Proč vzniklo IF – Centrum pohybu po porodu?

Od roku 2009 jsem osobní trenérkou a už v té době jsem se více zajímala o zdravé a kvalitní cvičení pro ženy, ale přímo na tento směr – pohyb po porodu, mě přivedla má vlastní zkušenost. Rodila jsem v prosinci 2012. Už v té době jsem zhruba věděla co a jak po porodu, těšila jsem se, až to co vím já, porovnám s tím, co mi poradí v porodnici. K mému opravdu velkému zklamání jsem se nedozvěděla od nikoho nic. Ani náznak slov o tom, co s tím tělem, které mě děsí v zrcadle. Jenže já věděla co s ním. Představa, kolik maminek odchází domů z porodnice s myšlenkou na sedy lehy a vzpor, či hopsání s cvičitelkou na youtube, mě zvedala ze židle. Ale měla jsem svého prcka, a 18 měsíců se věnovala jen jemu a sobě, po tu dobu jsem na sobě zkoušela to, na co jsem školená a dál se tímto směrem vzdělávala a stále vzdělávám. Dokumentovala jsem své proměny na facebooku a vznikl tak i můj blog. Ohlas maminek byl obrovský, spousta dotazů, u kterých bych před porodem, předpokládala, že se máme dozvědět v porodnici. A tak začala má cesta s Pohybem po porodu. Nejprve jsem různě cestovala po maminkách, které o mě měly zájem, pak postupně začalo vznikat IF – Centrum pohybu po porodu, kam nyní jezdí ony za mnou. Snažím se o vybudování mezikroku mezi odchodem z porodnice a vstupem do fitness či k návratu ke svému sportu před otěhotněním (běh, volejbal, fitness, cokoliv…). Místo kde nejprve navrátíme tělo zpět po těhotenství a porodu.

 2. Proč u mě těhotné necvičí?

Těhotné ženy necvičím. Po pravdě, přilnula jsem pohybu po porodu. To je doba, kdy je správný pohyb opravdu zásadní. Kdy maminky hlavně hrozně moc chtějí na sobě makat a kdy se předejte budoucím zdravotním problémům. Zároveň se opravdu snažím dělat pohyb po porodu na 110%, když bych k tomu měla přidat i těhotné, měla bych pocit, že sedím na dvou židlích zároveň a přitom ani na jedné pořádně. A právě proto se snažím ponořit se do této problematiky co nejvíce. Jelikož správný pohyb po porodu je ve vyhledávání na internetu jeden velký chaos a nakonec nejen na internetu, kolikrát žasnu, s čím maminky za mnou přijdou, co jim odborník doporučil cvičit.

3. Od kdy po porodu cvičit?

Například pánevní dno může cvičit již den po přirozeném porodu, 5. den po císařském řezu. Ale samozřejmě v rámci svého pocitu. Určitě není potřeba chodit přes bolest. Ohledně dalších partií, to vše záleží na tom, jak dopadla kontrola v šestinedělí a zda není rozestup přímých břišních svalů, pokud je, pak se všechno děje trochu jinak. Ale vždy je třeba brát zřetel na návrat těla po těhotenství, které rozhodně nekončí 6ti nedělím. Tělo se měnilo přeci 9 měsíců, od pánevního dna a celé pánve, páteře, žeber, až po celé držení těla a jeho těžiště.

4. S kým začít cvičit?

Když by to nešlo v Praze u mě v IF – Centrum pohybu po porodu a to na kurzech ani individuálně (kdy pak maminky cvičí doma) pak doporučuji fyzioterapii, či osobní trenéry, pohybové specialisty, ale pouze za předpokladu, že pokud prolistuje klientka kvalifikaci zvoleného trenéra, či specialisty, nebo fyzioterapeuta, najde tam, že se každý rok odborník vzdělává v oboru, a dále má školení na cvičení po porodu, na pánevní dno, na zdravotní cvičení a podobně. To je opravdu velmi zásadní. Určitě doporučuji vynechat všechny cvičení doma s pomocí youtube (kdy kolikrát není ani uvedeno zda je cvičení vhodné na dobu po porodu) a cvičebních DVD, kdy maminku nemá kdo zkontrolovat, zda je v dané pozici správně a zda si spíše neubližuje.

 5. O čem je Pohyb po porodu?

Mé kurzy Pohyb po porodu jsou zaměřeny na rozpohybování páteře a pánve, na funkční aktivaci pánevního dna, zpevnění středu těla – CORE, na odbourání bolesti zad, na odblokování SI skloubení (esíček), na správné držení těla, na zploštění břicha a hlavně na zúžení diastázy, což z řad lékařů, jdu proti proudu, jelikož stále se ke mně dostávají různé informace, že nic jiného než operace – přišití břišních stěn k sobě, nepomůže. Diastáza, bolesti zad, funkční pánevní dno a ploché břicho, všechno toto jde ruku v ruce v mých kurzech. Většinou je cíl maminek, aby je nebolely záda, aby jejich břicho vypadalo večer, stejně jako ráno, aby neměly „střechu či díru“ uprostřed břicha a aby mohly skákat aniž by musely každou chvilku odbíhat na wc. A v neposlední řadě, aby zvládly pohyb kolem dětí.

6. Co po porodu určitě nedělat?

Určitě by se měla vyhnout všech cviků, u kterých se aktivuje přímý břišních sval, za předpokladu, že by měly diastázu a tím, aby se neaktivoval přímý břišní sval, myslím i obyčejné vstávání z postele, či ulehání do postele – vždy a jedině přes bok. Necvičit nic, kdy se v leže na zádech zvedají nohy nahoru, či trup nahoru. Vzpor (plank, prkno) pomůže spíše k bolesti zad, než k plochému břichu. Určitě by měla zvolit svižnou chůzi, než-li běh. Když si představíte, že během těhotenství změnila pozici žebra, pánev a páteř, a vy nedáte čas či nepomůžete tělu to vrátit zpět, pak v takové pozici vybíháte ven, v takové pozici sportujete, a nedej bože v takové pozici běžíte s kočárkem. Nejen že efekt bude slabší, jelikož souhra svalů v takovém případě nepracuje tak, jak by měla a zároveň může přijít nějaká bolest (beder, mezi lopatkami, kyčel, koleno, krční páteř, a další). Při každém pohybu by se měla maminka cítit stejně jako před otěhotněním. K tomu vede pozvolná cesta, takže je třeba nikam nespěchat a moc to nehrotit. Všechno má svůj čas a o to lepší je nakonec výsledek, než když se návrat těla předběhne. Také bych vynechala určitě skákání na trampolíně, kde pánevní dno dostává hodně zabrat a nakonec se ještě více oslabuje.

7. Je cvičení jiné po císařském řezu?

U CŘ doporučuji lékaři tuším 3 měsíce. Samozřejmě záleží, jakou formu cvičení pro sebe maminky zvolí a jakou si v tu chvíli představuje lékař. Tradičnímu cvičení jako je aerobik, zumba, běh, prostě přeskočení toho základního a to je navrácení těla po těhotenství a porodu zpět, bych doporučovala necvičit po CŘ klidně rok. V mých kurzech můžou cvičit stejně jako po přirozeném porodu a to je po kontrole v šestinedělí. Jde se postupně a smysluplně. Žádný sed leh, žádné zvednuté nohy, žádný vzpor, žádné hopsání. Je to ucelený systém, který vrací tělo do doby před otěhotněním. Ráda říkám, do ještě lepší formy, než před otěhotněním.

8. Jaký je nejčastější cvik na pánevní dno?

Mezi nejefektivnější cviky patří vtahování, jakože vyjíždění výtahu (vcucávání tampónu). Stejně tak ale tento cvik patří i mezi ty, u kterých se často chybuje. Pánevní dno má 3 svalové vrstvy, samozřejmě ta nejhlubší je ta nejdůležitější. Pokud ale někdo cvičí imaginárním přerušováním moči, trénuje tak jen 1. svalovou vrstvu, tedy tu nejvnější. Ta od inkontinence nepomůže. Nebo se k vtažení připojí hýždě, bohužel zapojením zadku se pánevní dno vypojí. Další chybou může být to, že se nedává zřetel na sjetí výtahu dolů, to má za následek přetížení pánevního dna.  A v neposlední řadě doporučuji, necvičit pánevní dno tím, že opravdu na záchodě přerušujeme moč. Máme krátké močové trubice a hrozí pak záněty a také se tím procvičuje pouze ta vnější svalová vrstva pánevního dna.

9. Proč bolí bedra při cvičení?

Pokud bolí bedra při cvičení je jasné, že se cvičí nesprávně. Nikdy nesmí bolet bedra při cvičení a to i kdyby nikdy žádný porod proběhnout neměl, tím chci říct, že to platí i pro muže. Bolest beder je signál toho, že páteř není ve správném nastavení, tudíž že je cvik pro páteř velmi nevhodný a že je střed těla ochablý.

10.Je třeba se zaměřit v průběhu kurzů i na jídelníček?

V tomto směru radím, jen když se maminky zeptají. Jsem sice výživový poradce, ale díky tomu, že jsem na sobě hodně vyzkoušela a jediné co se mi ověřilo, bylo vnímat své tělo, nehladovět, jíst hodně vlákniny, pít čistou vodu, umět se odměnit a pochválit, tak žádné jídelníčky nedělám. Je třeba v tom nehledat vzorečky a váhy. Hlavní je nebýt ve stresu, proto začíná hubnutí vždy nejprve v hlavě.

11.Jak je systém kurzů?

Mé kurzy Pohybu po porodu jsou rozděleny do tří fází. Každá fáze trvá 10 týdnů, kdy se s maminkami vidím 1x týdně. 1.fáze je ta nejdůležitější. Samozřejmě není podmínka projít všechny 3, aby byla nějaká proměna, ale žádná se nedá přeskočit. Ve fázi II. a III. přibývají další partie. Je to ucelený systém, který neustále vylepšuji. Není to o tom, že bych prošla jeden kurz a dle něho pracovala. Je to několik kurzů a školení a z nich vždy vytaženo to co je pro mou práci podstatné. Tím, že na sobě pracuji, stále se vzdělávám, stále hledám další souvislosti a vylepšení, aby cvičení bylo co nejefektivnější a nejzdravější, kurzy se tak stále trochu mění, každým školení mi vysvitne další skvělá souvislost s danou problematikou, ať jde o pánevní dno, ploché břicho, vyhřezlou ploténku či diastázu nebo kyčelní kloub. Stejně tak díky velkému počtu maminek, které jsem odcvičila či cvičím, vzniká spousta zkušeností, díky kterým postupně skládám další mozaiku. Miluji to. V podstatě se snažím o mezikrok mezi porodnicí a fitness. Po svém porodu jsem pátrala, kam se maminky po porodu obrací. Většinou to bylo fitko nebo cvičební videa z pohodlí domova. Všechny byly zapálené do 30ti denních výzev, nechápala jsem to, vždyť nikde nebylo uvedeno, že je to vhodné po porodu. A nakonec maminky končili u fyzioterapeutů, jelikož vznikla někde nějaká bolest, či se někde něco seklo. A tak s tu zuby nehty snažím, vytvořit mezistupeň, kde maminky navrátí své tělo po těhotenství a porodu a pak z mého Centra mohou vykročit směr svůj milovaný pohyb – běh, fitness, crossfit, cokoliv. Jejich tělo je tak připravené, zpevněné, napřímené, funkční a to že vypadají nakonec mnohem lépe než před otěhotněním, je vlastně jen bonus k tomu, že je už nic nebolí a cítí se ve svém těle velmi dobře.

12.  Budou kurzy online ?

Kurzy online nedělám, cviky jsou tak technicky náročné, že se nedají jen popsat či natočit. Ono by totiž nebylo na videu nic vidět, žádný pohyb. Zároveň by mi to bralo tu podstatu věci. Když udělám online kurz, kdo ty holky zkontroluje, že cvičí správně? Přijde mi to nezodpovědné. Musím mít jistotu, že to co předávám, předávám, jak nejlépe dovedu, tudíž je tam kontrola (můj dotek), kdy jsem si jistá, že jsem to předala správně. Aby cviky byly účinné, musí se provádět precizně, plynule a technicky správně.  Online kurz tuto mou podstatu nesplňuje, nebo si ji zatím nedovedu představit.

13. Za jak dlouho se dostaví nějaký výsledek?

Nepoužívám výraz výsledek, jelikož to mi zní jako konečný efekt, což by nesouhlasilo s kurzy, tam jsou proměny postupné a neustále se zlepšující. Proměny jsou velmi individuální, odvíjí se to od toho, jak se k tomu maminka doma postaví. Jelikož to záleží hlavně na ní, co s tím, co jsem předala, doma udělá. Vždycky říkám: cvičit se mnou 1x týdně, má stejný efekt na fyzickou změnu, jako dát si jednou týdně k večeři salát a čekat, že zhubnu. Ale většinou začnou maminky během 5 – 7 týdnů vnímat, že se mění. Největší rekord je za 1 měsíc -13 cm pryč v pase. Zatím to nikdo nepřekonal. Většinou se to pohybuje kolem 4 – 10 cm během těch 10 týdnů. Fotky ale umí ukázat více než čísla v cm či na váze – to vše je na mém blogu iva-mmt.blog.cz – Proměny maminek klientek

 14. Proč někdo nehubne i když se snaží makat denně?

Ohledně kil je to složitější. Odvíjí se v tom kojení, či nekojení, každá maminka to má jinak. Jedna hubne, že kojí, druhá hubne, až když kojit přestane, jiná naříká, že když nekojila, váha se bude držet dál. Hlavní je ale to, co se děje v zákulisí, tedy doma a v hlavě. Strava je primární, ale nejde o diety. Zkoušet diety v době kojení je velmi kontraproduktivní. Stres hubnutí přímo zastavuje, díky hormonu Kortizol, který se při stresu vyplavuje, zabraňuje odbourávání tuků. A pak také, když se sportuje v anaerobní tepové frekvenci. Že to prostě maminky moc přepalují a nakonec na to, aby konečně tělo začalo brát tuk, pro tu činnost, kterou dělají, se ani nedostane. U mého cvičení jde hlavně o centimetry a ne o kila. Váha stresuje. Doma ji nemáme. Když chtějí maminky hubnout i na kila během mých kurzů, vždy doporučuji svižné procházky. To se pak sejdeme, a jdeme na hodinku na svižnou procházku s kočárky, kdy je nastavuji jak správně chodit s kočárkem, jak držet tělo, jak mít rukojeť, v jakém nastavení zápěstí, a podobně. Na konečný efekt to má nakonec větší vliv než běhání.

 14. Co mě na tom všem baví?

Miluji na své práci úplně všechno. Od 1. dne kdy maminky poznám na kurzu či individuálně, kdy jim ukážu nastavená páteře v neutrální pozici a ony vyvalí oči překvapením. Až do posledního dne, kdy se dozvídám, co jim toto cvičení dalo a co změnilo. A jsou maily, u kterých mi dojetím tečou slzy po tváři, kdy jsem na holky tak strašně pyšná a nadšená co jim to dalo. Každá maminka, která „mi projde rukama“ je součástí mého Centra a součástí celé mé práce, každá z nich pro mě hodně znamená. Největší odměna pro mě je jejich změna, kdy předčím jejich očekávání, kdy se dozvím, že na sobě doma pracovaly velmi poctivě, i přes to, že mají 4 malé prcky, to mě vždy motivuje, se ve své práci stále zdokonalovat. Vzdělávání v tomto oboru je nekonečný příběh, proto ať půjdete nakonec cvičit kamkoliv a s kýmkoliv, vždy omrkněte jeho kvalifikaci, ať víte, že nezamrzl v době přilepení beder do podložky (to je stejný mýtus jako, když se říkalo, že jsou vajíčka natvrdo nezdravá).

Iva Fiš - IF Centrum pohybu po porodu